Nevěsta k zulíbání

Podle námětu a scénáře Kataríny Slobodové natočil režisér Július Matula film s rozmarným názvem Nevěsta k zulíbání. Protagonisty filmu Nevěsta k zulíbání jsou pražští geometři Květa a Karol, lidé, kteří již mají po třicítce. Pracují spolu několik let a - jakoby instinktivně - se přehlížejí. Protiklady se ale mohou přitahovat. Stačí, aby se naskytla příležitost. Energická, emancipovaná a na pohled soběstačná Květa vyhoví prosbě sebevědomého a trochu lehkomyslného Karola a zaveze jej svým vozem na svatbu jeho sestry. Tam, ve slovenské dědině, ji považují za Karolovu snoubenku a Květa, aby se vše obešlo bez trapasů, přistupuje na Karolův návrh hrát po tři dny roli jeho vyvolené. Ze hry však vzniká opravdový vztah...

Nevěsta s nejkrásnějšíma očima

Cikán Pišta by měl již pomýšlet na ženitbu. Protože se mu nelíbí žádná z dívek, které žijí v jeho vesnici, vydává se hledat nevěstu do světa.

Poslední motýl

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci, se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.

Rusalka

Světoznámá opera vypráví příběh Rusalky, která se zamiluje do mladého prince. Přes varování otce vodníka se touží stát lidskou bytostí, protože jedině tak může být její láska opětována. Pomoci umí ježibaba, ale varuje. Svou touhu po lidské duši musí Rusalka vykoupit tím, že bude němá a jestliže se jí nepodaří princovu lásku získat, stane se bludičkou. Rusalka souhlasí a proměněna v mladou dívku potkává na břehu jezera prince. Ten k ní vzplane láskou a brzy chystá svatbu. Uhrane jej ale cizí kněžna a on začne váhat mezi němou křehkou dívkou a ohnivou ženou. Aby Rusalka nepropadla prokletí vodního živlu, musela by prince zabít. Odmítá však a nešťastná se vrací do chladných vln jezera jako bludička. Prince mezitím kněžna opustila a on, zmírajíc žalem z Rusalčina zmizení, bloudí krajem. Na břehu jezera se znovu s Rusalkou, proměněnou v bludičku, setkává. Ví, že jediný polibek této prokleté bytosti bude jeho záhubou, neváhá přesto ani okamžik.