Program na Československo - 21.03.2019

10:40

Pražský hrad I.: Hrad Přemyslovský

Pražský hrad I.: Hrad Přemyslovský | Dokumentární | Československo , 1989 | 23 min
Režie: Svatopluk Studený
Hrají:

Podoba Pražského hradu v době vlády Přemyslovců. Stavbu vlastního hradu zahájil nejspíš Bořivojův syn Spytihněv I. Přemyslovské hradiště nebylo o nic větší než dnešní rozloha hradu. Za vlády Vratislava I. byl na hradě postaven druhý kostel a zasvěcen sv. Jiří. Kolem roku 970 byl u kostela sv. Jiří založen ženský benediktinský klášter. Poté zahájil Boleslav II. velkolepou přestavbu kostela, na jehož místně vznikla monumentální předrománská bazilika o třech lodích. Sloužila také jako pohřebiště pro členy panovnické dynastie. Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.
11:10

Pražský hrad Jagellonský

Pražský hrad III.: Hrad Jagellonský | Dokumentární | Československo , 1989 | 27 min
Režie: Svatopluk Studený
Hrají:

Památky pozdní gotiky a renesance. Vladislav Jagellonský nastoupil na trůn po Jiřím z Poděbrad roku 1471. Rozhodl nákladně přestavět královský palác. Nejprve bylo přestavěno západní křídlo. Mezi lety 1508-1510 bylo dokončeno nové jižní křídlo královského paláce určené k obytným účelům pojmenované podle následníka trůnu Ludvíkovo křídlo. Tato část paláce již byla postavena převážně v renesančním slohu, pouze klenby ještě měly gotické žebrování. Ludvíkovo křídlo bylo však ke svému účelu využito až v roce 1522, kdy král Ludvík s chotí Marií přijel na několik měsíců pobývat v Praze. S hutí Benedikta Rieda souvisí i renesanční jižní portál baziliky sv. Jiří a Královská oratoř v Katedrále sv. Víta vytvořená ve spolupráci s Hansem Spiessem (motiv osekaného větvoví) a spojená můstkem se Starým královským palácem. Vladislav Jagellonský se také pokusil dostavět Katedrálu sv. Víta (v pozdně gotickém stylu). Nechal opravit Svatováclavskou kapli, která byla nově vymalována Mistrem Litoměřického oltáře a zahájil stavbu Severní věže katedrály, která měla vyvažovat parléřovskou Jižní věž. Kvůli nedostatku peněz však byla stavba přerušena a nedokončenou práci nadobro zmařil ničivý požár roku 1541.
11:45

Jan Cimbura

Jan Cimbura | Drama | Československo , 1941 | 82 min
Režie: František Čáp
Hrají: Gustav Nezval(Jan Cimbura), Jiřina Štěpničková(Marjánka), Vilém Pfeiffer(Josef Piksa)

V roce 1941 natočil režisér František Čáp film podle románové předlohy J. Š. Baara - Jan Cimbura. Čáp už měl tou dobou za sebou velmi úspěšné ztvárnění filmu Babička v hlavní roli s jedinečnou Terézií Brzkovou. Spolu se scenáristou Rudolfem M.Vodičkou natočili podstatnou část románové předlohy, kterou byl návrat Jana Cimbury z vojny, i jeho láska k Marjánce. Tento zfilmovaný román se stal koncem roku 1941 velmi divácky úspěšným.Hovořil citlivě k lidem obrazem, ztvárněním, a výbornou kamerou Karla Degla: krásná česká krajina, a pohledem na čestného a pravdivého člověka,ve spojení s rodnou zemí, ale i těžká doba okupace, a to nebylo v té době málo. Hlavní roli Cimbury se na výbornou zhostil Gustav Nezval, a získal za tento film cenu za herecký výkon. Tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých herců ve válečném období.Marjánku hrála Jiřina Štěpničková.
13:25

Hrst vzpomínek

Hrst vzpomínek | Dokumentární | Československo , 1985 | 11 min
Režie: Josef Šuran
Hrají:

Střihový film o divadle Lucerna v okupované Praze. V roce 1939 již byly některé divadla zavřené. Ty ostatní dostali repertoár "povinných" her od nacistických pohlavárů. V průběhu krátkého období tak z desek jeviště zmizely hry od autorů těch národností, s nimiž německá říše byla ve válečném stavu...
13:40

Kronika bojů

Kronika bojů | Dokumentární / historický / propaganda | Československo , 1985 | 83 min
Režie: Josef Pešek, Jiří Šust
Hrají:

Z cyklu Potomci a předkové - o českém domácím odboji v průběhu nacistické okupace. Československý odboj (1939-1945) bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945. Dělí se na „domácí“ (působící na území Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu před jeho osvobozením Spojenci) a „zahraniční“ (působící v zahraničí).
15:05

Punťa a čtyřlístek

Punťa a čtyřlístek | Dětský | Československo , 1955 | 90 min
Režie: Jiří Weiss
Hrají: Josef Bek(dr. Burda), Zdeněk Dítě(člen SNB Šimek), Jarmila Smejkalová(Burdova žena)

Toník Burda a jeho kamarádi se starají o nalezeného psa, kterému říkají Punťa, i když to je ve skutečnosti Asta. Přihlásí se skutečná majitelka a situaci zkomplikuje ztracená psí známka.
16:50

Momenty XI. mezinárodního filmového festivalu 3

Momenty XI. mezinárodního filmového festivalu 3 | Dokumentární / dokumentární / umělecký | Československo , 1958 | 12 min
Režie:
Hrají:

Průběh MFF v Karlových Varech 1958.
17:05

Hokejová sauna

Hokejová sauna | Dokumentární / dokumentární / sportovní | Československo , 1965 | 38 min
Režie: František Papoušek
Hrají:

Průběh Mistrovství světa v ledním hokeji ve finském Tampere v roce 1965 kde hokejisté Československa získali stříbrnou medaili. Vybrané momenty zápasů našeho mužstva, jak i důležité okamžiky ze zápasů o medailové pozice.
17:55

Jan Cimbura

Jan Cimbura | Drama | Československo , 1941 | 82 min
Režie: František Čáp
Hrají: Gustav Nezval(Jan Cimbura), Jiřina Štěpničková(Marjánka), Vilém Pfeiffer(Josef Piksa)

V roce 1941 natočil režisér František Čáp film podle románové předlohy J. Š. Baara - Jan Cimbura. Čáp už měl tou dobou za sebou velmi úspěšné ztvárnění filmu Babička v hlavní roli s jedinečnou Terézií Brzkovou. Spolu se scenáristou Rudolfem M.Vodičkou natočili podstatnou část románové předlohy, kterou byl návrat Jana Cimbury z vojny, i jeho láska k Marjánce. Tento zfilmovaný román se stal koncem roku 1941 velmi divácky úspěšným.Hovořil citlivě k lidem obrazem, ztvárněním, a výbornou kamerou Karla Degla: krásná česká krajina, a pohledem na čestného a pravdivého člověka,ve spojení s rodnou zemí, ale i těžká doba okupace, a to nebylo v té době málo. Hlavní roli Cimbury se na výbornou zhostil Gustav Nezval, a získal za tento film cenu za herecký výkon. Tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých herců ve válečném období.Marjánku hrála Jiřina Štěpničková.
19:25

Vědomí důstojnosti

Vědomí důstojnosti | Dokumentární | Československo , 1978 | 20 min
Režie:
Hrají:

Střihový film o nástupu fašismu a okupaci v letech 1933-45. Šlo o vojenskou okupaci zbylého území Česko-Slovenska, Čech a Moravy vojsky nacistického Německa. V důsledku této vojenské okupace byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Tímto jednáním Hitler poprvé zřetelně porušil své sliby ohledně práva na sebeurčení národů a Mnichovskou dohodu ohledně Sudet, zároveň to byl první krok, kterým realizoval koncepci velkoněmecké říše.
19:50

Zdroj síly

Zdroj síly | Dokumentární | Československo , 1962 | 19 min
Režie: O. Skalski
Hrají:

Záznam z průběhu XII. sjezdu KSČ. Konec roku 1962 se nenesl jen ve znamení blížících se vánočních svátků, ale i v organizaci nadcházejícího sjezdu komunistické strany Československa.
20:20

Spanilá jízda

Spanilá jízda | Drama | Československo , 1963 | 88 min
Režie: Oldřich Daněk
Hrají: Petr Kostka(Ondřej Keřský z Řimovic), Jiří Vala(Eschweiler z Hohenbachu), Michaela Lohniská(Katruše)

Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato Ondřej touží především po pomstě. Lidé, kterých se ptá, tvrdí, že Eschweilera neznají. Ondřej ho najde až při tažení na Norimberk…
červenec 2019
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
srpen 2019
PÚSČPSN
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31