Divotvorný klobouk

Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová.

Hledá se táta!

Vše začíná ve chvíli, kdy do ústavu přicházejí dva muži. Pan Houdek, který se jde podívat na malého Honzíka Slavatu, nemanželské dítě své kolegyně, které chce adoptovat, a mladý Standa Hurych, který tu nastupuje na místo řidiče. Hezká ošetřovatelka Magda považuje omylem za otce Standu a jeho reakce ji rozzlobí. Když si však paní Houdková vynutí, že k adopci nedojde dřív než bude znám pravý otec dítěte, nabídne se Standa Magdě, že otce vypátrá. Hned se také do nelehkého úkolu pustí. Začíná témeř detektivní pátrání v němž nechybí řada komických zápletek, situací plných zmatků, bláznivá honička s policisty a překvapivé rozuzlení celého případu, samozřejmě s nezbytným "štastným koncem".

Já jsem Stěna smrti

Stárnoucí pouťový kaskadér plánuje nové vybavení, aby mohl ještě působivěji předvádět své motocyklové umění. Jeho dcera však chce skoncovat s kočovnickým životem v maringotce. Psychologický příběh zestárlého pouťového artisty - jezdce na Stěně smrti, zklamaného ubývajícím zájmem o jeho produkci a snícího o nových variantách a nových úspěších, především o jízdě v kulovitém globusu, který mu postaví montér Milan. Když ho však po Milanově boku opustí dcera Alda, nezbude mu, než zanechat samostatného podnikání a připojit se k cirkusu.

Plaché příběhy

Obsah filmu Plaché příběhy 1. Rekord - Humorný příběh cihlářského dělníka, který ve vzteku dosáhl výjimečného sportovního výkonu. 2.Vražedný útok - Psychologická sonda do nitra člověka, který - ohrožen domnělým pokusem o vraždu - si uvědomuje, kolika lidem bezděčně ublížil a kolik lidí má tudíž důvod ho nenávidět. 3. Modrá chryzantéma - Rozmarná povídka o podivínském knížeti - sběrateli rostlin a o botanicky vzdělaném policejním inspektorovi.

Pohádka o staré tramvaji

Začínají prázdniny a pražské děti odjíždějí na venkov. Frantík naopak přijede do Prahy ke svému dědečkovi Fialovi, který býval řidičem tramvaje. V dědově domě potká Frantík zlobivého Pepíka. Ten se vysmívá venkovskému návštěvníkovi. Pak ho však odvede do vozovny, kde je odstavená dědova tramvaj zvaná Terezka, teď už rozbitá a oprýskaná. Pepík Frantíkovi uteče a ten se ve vozovně sám bojí, zdá se mu, že tramvaje ožily. U dědy si Frantík vyprosí peníze na barvičky, aby mohl smutnou Terezku pomalovat, a zachránit ji tak před odvezením do šrotu. Barvičky nestačí, ale děti z okolí mu dají další barvy a brzy je Terezka pestře pomalovaná. Za odměnu pak vozí Frantíka a jeho kamarády ulicemi. Děti musejí starou tramvaj schovat před dospělými a Velký tramvajový revizor dědu obžaluje z její ztráty. Děti z celé Prahy začnou sbírat staré železo, aby mohla být Terezka ze sběru vykoupena. Akce se podaří, stará tramvaj je opravena a natřena modrou a zlatou barvou a nakonec vozí po Praze děti z mateřských škol.

Talíře nad Velkým Malíkovem

Film je jedním z mnoha českých sci-fi filmů, které se k vyjádření myšlenky obejdou bez velkých efektů a počítačových kouzel. Cestář (V. Brodský) trvale žije budoucností a odmítá všednosti běžného dne. Mezigalaktické výpravě se porouchá chronometr a vyšle humanoida (L. Sobota) k průzkumu planety za účelem nalezení schopného člověka k opravě přístroje. To se nakonec podaří a výprava může pokračovat v cestě. K zamyšlení snad stojí úvaha, že se naše společnost od roku 1977, kdy se film natočil, o mnoho dále ve vývoji neposunula. Pravda, máme "modernější" věci, ale jinak vše zůstalo při starém. Možná i proto se již mimozemšťané nepokoušejí o další kontakt, možná čekají na onen posun ve vývoji.

Ukradená bitva

Hlavní postavou příběhu z doby, kdy Prusové obléhali Prahu, je legendární pruský zloděj Käsebier, o kterém se toho napovídá mnohem více, než kolik se skutečně stalo. Král Friedrich II. totiž o něm kdysi zakázal mluvit. Proslýchá se však, že se oba, král i zloděj, narodili ve stejnou chvíli. Ovšem zatímco osud Friedricha byl předem dán jeho původem, Käsebier si svůj osud vybral sám. Byl prý příliš chytrý na to, aby skončil u verpánku jako jeho osm bratrů. Místo toho se stal nejmazanějším zlodějem v celém Prusku. Ale i přes svou lstivost byl jednoho dne polapen a odsouzen na doživotí. Jenže když Friedrich se svou armádou obléhal Prahu, která mu dokázala po osm dlouhých týdnů vzdorovat, rozhodl se poslat pro krále zlodějů Käsebiera, aby mu otevřel nedobytné brány. Což podle pověsti zloděj udělal, ale zcela po svém a navíc tak, že z toho král Friedrich příliš velký užitek neměl. O historicky nedoložených okolnostech jedné bitvy, která se vlastně ani nekonala, pojednává kostýmní komedie (východo)německého režiséra Erwina Stranky.
prosinec 2017
PÚSČPSN
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
leden 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31