Čekání na déšť

Velkoměstské sídlo, zalité srpnovým sluncem, je prázdné a nepříjemné. Dvanáctileté Alence je smutno. Kamarádky jsou ještě na prázdninách, máma chodí do práce a Alenka je celý den sama. Snaží se zkrátit si dlouhou chvíli a vymýšlí si roli okouzlující partnerky herce, který žije v sousedství. Seznámí se i s mladým vojákem ze sousedního balkónu. Jediné pěkné chvíle prožívá ve společnosti slepého invalidy pana Taraba, který odchází do nemocnice a svěřuje jí do péče svého vlčáka. Alenčina matka má přítele, který je děvčátku velmi nesympatický. Není nikoho, komu by se mohla svěřit a kdo by ji potěšil, a tak vítá návrh pana Tarabu, který chce svůj návrat z nemocnice oslavit. Při nákupu se Alenka setkává s vojákem Pavlem a druhý den ho vyprovází na nádraží, kde se jí zhroutí jakékoliv naděje na první citové vzplanutí, když se objeví Pavlovo děvče. Alenka tak opět zůstává sama. Před domem najde vlčáka a dozví se, že pana Tarabu srazilo auto a že je opět v nemocnici. Je to zlá zpráva, ale spolu s ní přichází něco, na co všichni podvědomě čekali – déšť. Prší a napětí se pomalu uvolňuje. 

Horká zima

V tomto filmu se uvědomělý antifašista zapojí do Slovenského národního povstání, aby pomohl tamnímu lidu vykročit ke šťastné budoucnosti...

Poslední motýl

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci, se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.

Práče

Československá jednotka v součinosti s Rudou armádou, stojí před Duklou. Sovětská armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim a malý chlapec František Bureš, který tam byl nalezen, je poslán k československé jednotce. Františka umístili hluboko do týlu mezi vojáky, kteří pracovali v polní prádelně. Byli to především tatící pokročilého věku a ti se Františka ujali se starostlivostí zcela otcovskou. A tak malý chlapec pomaličku zapomínal na koncentrační tábor a pozvolna se z něj stával bezstarostný desetiletý chlapec. Jenže náš malý František začal tropit všelijaké nezbednosti, kterými sice trápil své "tatínky", ale ti ze soucitu mu všechno odpustili.

Vánoce s Alžbětou

Alzbětu Tomajdesovou (21) propustili na podmínku z nápravného zařízení. Ihned nastoupila do zaměstnání jako závoznice. Padesátiletý řidič, s nímř rozváží potravinářské zboží po venkovských prodejnách, dlouho hledá k uzavřené dívce osobnější vztah... . Snímek vznikl jako náhrada za odložený společensky ožehavější projekt
leden 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
únor 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28