Cech panen kutnohorských

V roce 1590 je Kutná Hora významným a bohatým městem. Doluje se zde stříbro, razí mince a je tu sídlo nejvyššího mincmistra. Touha po zisku sem však přilákala také mnoho cizáků a podvodníků. Jejich podvody snižují výnosy dolů a úsporná opatření jdou na úkor havířů. Když se proti tomu havíř Jakub veřejně ohradí, je zatčen a odsouzen k smrti. Do města přijíždí rytíř Mikuláš Dačický, vzdělaný muž a básník, ale také velký hýřil a milovník krásných žen. Alchymista Wolfram pod záminkou výroby velkého množství stříbra láká z konšelů peníze. Mikuláš burcuje poctivé občany, aby vyhnali zloděje a přivandrovalce. Konšelé, kteří se bojí o ctnost svých žen a dcer, toho využijí a obviní Dačického u císaře z čarodějnictví...

Dívka v modrém

Na lučínský zámek se sjede místní honorace, aby se zúčastnila dražby hraběcího majetku, kterou organizuje notář dr. Jan Karas. Nejvíce zájmu vzbudí portrét sličné šlechtičny, ale protože se o něm říká, že je prokletý, nikdo si jej nekoupí. Na dobu, než se vrátí mladý hrabě a rozhodne o jeho osudu, má Karas obraz uložit u sebe doma. Uchvácen krásou portrétované dívky, tráví nyní před obrazem celé hodiny. Když však jednou plátno políbí, dívka na něm ožije a vystoupí z rámu. Překvapeného Karase šokuje přesnou staročeštinou a dožadováním se poměrů, které byly příznačné pro dobu před třemi sty lety. Dívka se představí jako komtesa Blanka z Blankenbergu a už se nehodlá do rámu vrátit. Karas se rozhodne vydávat ji za svou neteř a žárlí na její přibývající ctitele...

Filosofská historie

Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu...

Krakatit

Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.

Občan Brych

V 50. letech byly oblíbené postavy kolísavých intelektuálů, kteří nakonec prohlédli rejdy záškodníků a přiklonili se k dělnické třídě. Také titulního hrdinu tohoto filmu zaskočí únorový komunistický převrat a nechá se dokonce přesvědčit, aby emigroval. Proklamativní a schematické pojetí závažného tématu nevyvážil ani Karel Höger v hlavní roli, ani obrazově sugestivní zpodobnění drsných krajinných scenerií.

Oldřich a Božena

Film vyvrací známou idylickou pověst o seznámení Oldřicha a Boženy. Naopak zdůrazňuje krvavé události z přelomu 10. a 11. století, tvrdý a surový boj, úklady a vraždy uvnitř vládnoucího přemyslovského rodu, reprezentovaného slabošským knížetem Jaromírem a jeho výbojným bratrem Oldřichem, i úklady německého císaře, který měl eminentní zájem na tom, aby se Čechové nesjednotili. Ty se však nezdařily. Oldřich se zmocnil vlády, zapudil neplodnou manželku Jutu, neteř německého císaře, a s prostou vesnickou ženou Boženou zplodil syna - pozdějšího knížete Břetislava, zakladatele pevného jádra českého státu.

Rozina sebranec

Příběh se odehrává v Praze na začátku 17. století. Rozina se dozví od své matky, že je ve skutečnosti nalezencem. Citově strádající dívka se upne ke své první lásce – italskému skláři Nikolovi. Ten ji opustí, ačkoli jí přísahal věrnost. Rozina se proto provdá bez lásky za starého a bohatého zednického cechmistra Karfa, který jí slíbil, že jí po svatbě koupí majestát o manželském původu. Lakomý Karfa však úmluvu nedodrží. Rozina se opět setká s Nikolou a stane se jeho milenkou. Za to je vyhnána z domu a dramatické okamžiky na sebe nenechávají dlouho čekat.

Třináctá komnata

Podle románu Vladimíra Neffa matočil Otakar Vávra vhled do dětské mentality a zjitřené představivosti. Dvě děti, fascinovány tajemným vzhledem starobylé vily ukryté v členité zahradě. Chtějí odhalit, co se skrývá za jejími zdmi, kdo tam bydlí, co zamýšlí - a netuší, že se vydávají na nebezpečnou výpravu, že zahrávat si s osudovými znameními může být zhoubné. Režisér, jenž celý příběh posunul do přítomnosti, kombinuje černobílý a barevný materiál, snaží se ozvláštňovat vypravěčské postupy. Mírně již pozapomenutý film vznikl v období mezi dvěma režisérovými vrcholy - mezi Romancí pro křídlovku a Kladivem na čarodějnice.
srpen 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
září 2018
PÚSČPSN
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Program ke stažení