Anděl blažené smrti

Československá kontrašpionážní ústředna zachytila ve vysílání západoněmecké tajné služby šifru, která znamená rozsudek smrti pro neznámou osobu na českém území. Mezi neobvyklými úmrtími sledovanými v příštích hodinách je zaznamenána smrt automechanika a jeho dívky v autě, které mělo zjevně poškozené brzdy. Vůz patřil cizímu státnímu příslušníkovi Mertensovi a automechanik si ho bez dovolení půjčil. Mertens je vzápětí nalezen ve svém pokoji v brněnském hotelu mrtev. Zahynul zasažen elektrickým proudem z holicího strojku, který byl úmyslně poškozen. Vyšetřovatelé hledají ženu podezřelou ze špionáže a zjistí, že se Mertens stýkal s prostitutkou Šaurůžou, ale ta nemá s případem nic společného. Trpělivé pátrání přivede příslušníky kontrašpionáže na stopu Věry Weimannové a inženýra Radka. Práce současné špionážní sítě souvisí s dvacet let starým nedořešeným případem. Mertens byl rezidentem tajné služby. Jeho náhradník je na hranicích zadržen a vyměněn za příslušníka kontrašpionáže. Tak se podaří odhalit i Mertensova vraha - taxikáře Burdu. On i Radek měli osobní zájem na tom, aby nebylo objeveno to, po čem pátral Mertens - totiž nacistický archiv, zakopaný na moravském hřbitově. Když je podle staré fotografie identifikován hledaný hřbitov, ukáže se, že mezitím zmizel pod hladinou přehrady. Burda, Radek a Weimannová jsou zatčeni.

Další rok

Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok.

Antonyho šance

Antony je posedlý představou spokojeného rodinného života, ovšem o jeho malou dcerku se musejí starat rodiče jeho ženy, která zemřela při autonehodě. Naneštěstí Marta, se kterou se Antony poněkud zbrkle oženil, si svou budoucnost představuje zásadně jinak, než on.

Barbora Hlavsová

Všeobecně vážený ředitel maloměstské záložny Hlavsa se kvůli své rozmařilé a zhýčkané ženě dopustí zpronevěry, a když se situace nedá zachránit, zastřelí se. Jeho matka, prostá vesnická žena, se ujme ovdovělé snachy i dospívajícího vnuka s podmínkou, že jí oba pomohou všechnu škodu nahradit. Pro městskou dámu je tvrdá vesnická práce utrpením. Stejně tak pro mladého Boříka, nadaného pianistu, který se těžko vzdává snů o umělecké dráze...

Bílá tma

Film ke 4. výročí SNP: Mladý lékař a skupina zraněných se skrývají v podzemním úkrytu a jsou osvobozeni sovětskými vojáky. Krátce po dokončení filmu odešel režisér František Čáp do zahraničí, točil pak hlavně v Jugoslávii. Autor námětu Leopold Lahola působil do konce 40. Let v Německu, na Slovensko se vrátil jen nakrátko, aby tam natočil Sladký čas Kalimagdory (1968). Při filmování spolupracovala vojenská posádka z Popradu a Velkých Hág a občané ze Štrby.

Byli jsme to my?

Divadelní režisér naráží na nezájem a nezodpovědnost hereckého souboru, jehož členové intrikují a shánějí se po vedlejších příjmech. Unavený a nemocný umělec chce svou práci dokončit za každou cenu. Aktualizovaný přepis divadelní hry, kterou na počátku 80. let inscenoval Evald Schorm. V autorské interpretaci A. M. se z působivé výpovědi o mravním úpadku v letech normalizace stala postrevoluční agitka.

Čekání na déšť

Velkoměstské sídlo, zalité srpnovým sluncem, je prázdné a nepříjemné. Dvanáctileté Alence je smutno. Kamarádky jsou ještě na prázdninách, máma chodí do práce a Alenka je celý den sama. Snaží se zkrátit si dlouhou chvíli a vymýšlí si roli okouzlující partnerky herce, který žije v sousedství. Seznámí se i s mladým vojákem ze sousedního balkónu. Jediné pěkné chvíle prožívá ve společnosti slepého invalidy pana Taraba, který odchází do nemocnice a svěřuje jí do péče svého vlčáka. Alenčina matka má přítele, který je děvčátku velmi nesympatický. Není nikoho, komu by se mohla svěřit a kdo by ji potěšil, a tak vítá návrh pana Tarabu, který chce svůj návrat z nemocnice oslavit. Při nákupu se Alenka setkává s vojákem Pavlem a druhý den ho vyprovází na nádraží, kde se jí zhroutí jakékoliv naděje na první citové vzplanutí, když se objeví Pavlovo děvče. Alenka tak opět zůstává sama. Před domem najde vlčáka a dozví se, že pana Tarabu srazilo auto a že je opět v nemocnici. Je to zlá zpráva, ale spolu s ní přichází něco, na co všichni podvědomě čekali – déšť. Prší a napětí se pomalu uvolňuje. 

Cesta hlubokým lesem

Příběh dvou přátel komunistů, z nichž jeden odchází jako tajemník na okresní výbor KSČ a druhý zůstává na vesnici jako stranický agitátor. Při velmi složitém procesu združstevňování vesnice se názory obou přátel dostávají do střetu. Boj těchto rozdílných názorů skončí pro jednoho z nich tragicky. Základní myšlenkou filmového příběhu je vztah stranických funkcionářů k bezpartijním, myšlenka odpovědnosti komunistů v bývalém socialistickém státě.

Cesty mužů

V době normalizace se někteří filmaři odhodlali dokonce oslavit boj Bezpečnosti s ničemnými odpůrci kolektivizace, kteří dokonce chystají diverzantské akce...Zkušení vyšetřovatelé StB v padesátých letech zlikvidují v podhorské vesnici Mezilesí teroristickou akci zaměřenou proti kolektivizaci vesnice. Scénárista se vrátil ke schématům, jež byla v našich zemích obvyklá v padesátých letech. Na snímku se podílel tiskový odbor ministerstva vnitra.

Ďáblova past

Baladický příběh se odehrává v oblasti Moravského krasu v první polovině 18tého století. O krásné krajině kolovaly podivné zvěsti, ve kterých se objevoval ďábel. Mlynářská rodina Spálených odedávna zkoumala tajemství přírody, které vždy dokázala využít ku prospěchu svému i vesnického lidu. To se však nezamlouvalo regentovi a biskupovi, a tak spojili síly, aby nepohodlného mlynáře zničili.

Daleká cesta

Mladá židovská lékařka se na počátku okupace provdá za „rasově čistého“ českého kolegu, aby si zachránila život. Její rodiče se však už nepodaří zachránit, jsou zavlečeni s prvními transporty lidí do terezínského ghetta…

Dýmky

Česko-rakouský povídkový film Dýmky byl natočen na motivy tří povídek ruského spisovatele Ilji Erenburga ze sbírky Třináct dýmek. Autor v ní sarkastickým perem charakterizoval různé typy kuřáků dýmek a jejich životní příběhy. 1. Dýmka hercova Herecká dvojice George a Mary je angažována do hlavních rolích filmu "Lidé a vlci", jehož děj se odehrává v prostředí lovců kožešinové zvěře... 2. Dýmka lordova O svatební noci dá lord Edward Grayton přednost své nejdražší dýmce "straight grain" před milováním s mladou krásnou lady Mary... Na scénáři povídky spolupracoval Adolf Hoffmeister. 3. Dýmka sv. Huberta Myslivec Kurt musí odejít do války. Doma nechá půvabnou ženu Elsu a nakouřenou porcelánku...

Extase

Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.

Žena od vedle

Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. Jak daleko jsou dva milenci schopni zajít a kdo najde odvahu ukončit to?

Figurky ze šmantů

Tři povídky z hornického prostředí - komediální, sociální a dramatická - byly typickou dobovou zakázkou. Debutující tvůrci se brodili látkou jako šmanty - kalovými rybníky, z nichž se při nejlepší vůli nedalo vybřednout a vytvořit geniální dílo. Jednalo se o typickou zakázku své doby, kdy mladí režiséři měli na vybranou: buď natočit tuto zakázku nebo netočit vůbec. Oproti encyklopediím tvrdícím, že si debutanti nenašli k látce vztah, je nutno podotknout, že režiséři se snažili vypořádat s úkolem se ctí a dokázat, že mají právo natáčet lepší látky, než je tato. Příbeh mladého horníka tápajícího v erotických osidlech, hledání cesty hornické dělnice ze své samoty a politicky angažovaný příběh svérázného štajgra - to bylo vše co novely Františka Stavinohy pro scénář nabízely. Ani Ondřej Vetchý, Johana Tesařová a Eduard Cupák v hlavních rolích jednotlivých povídek nezachránili divácky nevděčné téma. V premiérový týden v hlavním čase na film přišlo necelých 50 diváků...

Filosofská historie

Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu...

Květ zla

Dobře situovaná rodina na francouzském venkově je vzorným představitelem vyšší vrstvy. Hlava rodiny, Gérard, podniká v oblasti farmaceutického průmyslu. Jeho manželka kandiduje v místních volbách na starostku a projevuje nápadnou náklonnost svému poradci v kampani. Gérardův syn z prvního manželství, Francois, se po čtyřech letech studia v USA vrací domů. Ani po letech strávených mimo domov nedokázal potlačit vášnivou lásku k nevlastní sestře Michele, Annině dceři z prvního manželství. Navíc stará teta Line zná ještě temnější tajemství rodinné minulosti, které jsou úzce spjaté s obdobím 2. světové války a s nacisty. Pod povrchovým zdaním ideální rodiny toto tajemství dříme a na povrch ho vyplaví jeden anonymní list a jedna vražda.

Clara

V roce 1850 cestuje klavíristka Clara Schumann (Martina Gedeck), rozená Wieck, se svým manželem Robertem (Pascal Greggory) a jejich dětmi do Dusseldorfu. Po vyčerpávajících létech na turné Robert předpokládá, že post obecního ředitele hudby zajistí jeho rodině klidný a usedlý život. Po boku svého churavějícího manžela se stále snaží prosadit i Clara a bojuje proti přebujelému šovinismu hudebních kolegů svého manžela. Robert zaměřuje svou pozornost na virtuózní skladby 20letého Johannese Brahmse (Malik Zidi) a přivádí ho do svého domu, plného nadšení. Mladík se stává součástí rodinného života, ale brzy zahoří láskou k paní domu, což výrazně zkomplikuje situaci….

Havárie

Budovatelská témata se v 80. letech přetavila do bipolárních mravních dilemat, do nichž se dostávali příliš ctižádostiví jedinci, chtějící za každou cenu vyniknout. Hrdinou je vedoucí demoliční čety, která bourá velké objekty, zpočátku snad i sympatický mladík, jenž však v honbě za kariérou a oceňováním začíná přestupovat hranice, jak se tehdy říkalo, socialistické morálky i zákonnosti. Ocitá se pozvolna v protikladu k zásadám obyčejných, avšak čestných lidí. Film, natočen podle stejnojmenného románu Jiřího Švejdy z roku 1975, patří k sociálně kritickým dílům obnažujícím pochybnou mentalitu mnoha současných "úspěšných" mužů, které jejich úspěchy, projevující se především v oblasti ekonomické, snadno svedou k touze po stále větším majetku a tím i k nepoctivosti a protizákonnému jednání.

Hitler v Hollywoodu

Biografický dokument o Micheline Presle se mění v napínavé pátrání po dlouho skryté pravdě o evropské kinematografii. Tento ironizující dokumentární thriller odhaluje netušené spiknutí Hollywoodu proti evropskému filmovému průmyslu. Ve filmu se objevuje mnoho režisérů a hvězd, čím z něj dělají prvotřídní kousek pro milovníky filmu.

Hodina života

Píše se rok 1883 a sociální demokrat Josef Hybeš organizuje stávku textilních dělníků. Hlavním požadavkem je zkrácení pracovní doby. Obraz dělnického vůdce i sociálního pnutí je však notně tezovitý a plochý, stejně jako ve všech normalizačních filmech, které ani neskrývají jednoúčelovou politickou objednávku.

Hon na kočku

Hlavní hrdinkou je tuctově vyhlížející studentka, která nedočkavě dychtí po prvním sexuálním zážitku. I když o ní projevují zájem zkušení muži, ona sama ještě neví přesně, jak by měl vypadat její vyvolený. Je ovšem otázka, že šanci na úspěch má ostýchavý nekňuba, jenž nanejvýš vrhá nesmělé zamilované pohledy.

Horká zima

V tomto filmu se uvědomělý antifašista zapojí do Slovenského národního povstání, aby pomohl tamnímu lidu vykročit ke šťastné budoucnosti...

Hořký podzim s vůní manga

Psychologický a přitom dramatický a realizačně mimořádně náročný film vypráví tragický příběh české filmové režisérky, která natáčela s indickým spolupracovníkem dokument o velké osobnosti Džaváharlála Néhrúa. Při práci ve Švýcarsku se stala obětí havárie. Byla těžce zraněna a jedině síla vlastní vůle, podporované hluboce lidskými Néhrúovými myšlenkami a obětavá pomoc jejích spolupracovníků ji vrátí k životu a k práci.

Hráč

V blízkosti lázeňského kasina žije skupina lidí beznadějně propadlých hráčské vášni. Patří mezi ně i mladý Rus Alexej Ivanovič... Autorem sedmé filmové verze Dostojevského románu byl herec Alexej Batalov, který využil pro svůj film exteriéry Mariánských Lázní. Film vznikal v sovětsko-československé koprodukci, v roli Blanche vidíme Jitku Zelenohorskou. Režisér Batalov vytvořil fascinující studii hráčské vášně.

Hry a sny

1. Malá vánoční: ztracený chlapec okouzleně bloudí městem chystajícím se oslavit Štědrý večer. 2. Milenci z bedny: na dvoře činžáku stojí velká prázdná bedna - chlapec a děvčátko si v ní hrají na vlastní domácnost. Dva těžkopádné lyrické příběhy o dětské fantazii - spíše film o dětech pro sentimentálně naladěné dospělé.

Já jsem Stěna smrti

Stárnoucí pouťový kaskadér plánuje nové vybavení, aby mohl ještě působivěji předvádět své motocyklové umění. Jeho dcera však chce skoncovat s kočovnickým životem v maringotce. Psychologický příběh zestárlého pouťového artisty - jezdce na Stěně smrti, zklamaného ubývajícím zájmem o jeho produkci a snícího o nových variantách a nových úspěších, především o jízdě v kulovitém globusu, který mu postaví montér Milan. Když ho však po Milanově boku opustí dcera Alda, nezbude mu, než zanechat samostatného podnikání a připojit se k cirkusu.

Jak rodí chlap

Hrdina úvodního příběhu Poštovský panáček (režie Zdeněk Troška) pracuje jako listonoš v horách. Když je jeho žena odvezena do porodnice, vyrazí na obvyklou túru po samotách. Za otcem dvou děvčátek (Petr Pospíchal), jenž touží po synovi, se vypraví malý Libor. Mezitím se na hřebenech prudce zhorší počasí. Zkušený horal a jeho malý kamarád stráví noc v provizorním úkrytu... Druhá epizoda Hádanka (režie Jan Ekl) má kriminální zápletku. Novopečený otec (Vlastimil Hašek) se opije s přáteli ve vinárně a druhý den se stane podezřelým z vraždy. Kritické chvíle si nepamatuje, jeho výpověď však vede k dopadení skutečného pachatele... Hlavní postavou závěrečné povídky Věrné milování (režie Vladimír Drha) je frajerský povaleč (Pavel Zedníček), který tráví celé dny po hospodách. Pádnou lekci dostane od manželky, jež ho odmítne pustit k miminu.

Jakou barvu má láska

Normalizační požadavky ovlivňovaly i milostné příběhy - jestliže je zažívali představitelé uvědomělé dělnické třídy, musely být optimistické. Pokud se ovšem přidala inscenační i vypravěčská topornost, výsledkem byl těžko stravitelný pokrm, jak je tomu v tomto filmu. Vypráví o tom, jak čistá a upřímná láska, která se rozhořela mezi televizním reportérem a inženýrkou z chemického závodu, může jedině povznášet. Je natolik příkladná, že film poskytuje jakýsi návod, jak by se zodpovědní lidé měli k sobě chovat, aby rodina byla opravdovým základem socialistického státu.

Jan Cimbura

V roce 1941 natočil režisér František Čáp film podle románové předlohy J. Š. Baara - Jan Cimbura. Čáp už měl tou dobou za sebou velmi úspěšné ztvárnění filmu Babička v hlavní roli s jedinečnou Terézií Brzkovou. Spolu se scenáristou Rudolfem M.Vodičkou natočili podstatnou část románové předlohy, kterou byl návrat Jana Cimbury z vojny, i jeho láska k Marjánce. Tento zfilmovaný román se stal koncem roku 1941 velmi divácky úspěšným.Hovořil citlivě k lidem obrazem, ztvárněním, a výbornou kamerou Karla Degla: krásná česká krajina, a pohledem na čestného a pravdivého člověka,ve spojení s rodnou zemí, ale i těžká doba okupace, a to nebylo v té době málo. Hlavní roli Cimbury se na výbornou zhostil Gustav Nezval, a získal za tento film cenu za herecký výkon. Tím se stal jedním z nejúspěšnějších českých herců ve válečném období.Marjánku hrála Jiřina Štěpničková.

Její pastorkyně

Petrona Slomková, děvče z malé moravské vesničky, dlouhá léta nenachází své štěstí. Mlynářský synek Tóma Buryja se jí sice líbí, ale on dá přednost jiné dívce. Z manželství vzejde dceruška Jenufa. Mladá matka krátce nato zemře a ovdovělý Tóma požádá o ruku Petronu. Sňatek je uzavřen čistě z rozumu, bez lásky, aby malé děvče mělo matku. Příkladně a láskou více než mateřskou miluje Petrona, nyní již zvaná po muži Buryjovka, svou nevlastní dcerku. Manželství je však naplněno karbanem a dluhy, jichž se Tóma dopouští. Nakonec zemře v mladém věku a o jeho dcerku se tak stará pouze „macecha“ Buryjovka, k níž toto označení není vůbec vhodné, protože děvčátko opravdu miluje jako vlastní. Před Buryjovkou vyslovuje obdiv za lásku k vyvdané dcerce i sám pan farář a nabízí jí místo kostelničky. Ona přijímá a v poklidu vychovává svou dcerku Jenufu.

Julek

Budoucí komunistický novinář Julius Fučík prožíval v dělnickém prostředí podnětné dětství a mládí, kdy se již projevovala jeho mravní vyspělost. Autoři filmu připomínají, že mladičký Julek byl hvězdou předměstské operetní scény, a ve třech epizodách jej zachycují jak v raném dětství, tak již na gymnasiu, kdy vypuknuvší světová válka v něm formuje rozhodnost. Snímek se řadí mezi oslavná dílka, která mají přispět k upevnění známé komunistické ikony. Jedna z prvních rolí režiséra Filipa Renče.

Karel Hynek Mácha

Děj filmu se odehrává v roce 1835. Mezi svým okolím a uměleckou gardou je Karel Hynek Mácha brán jako tvrdohlavý a nesmlouvavý autor. Odmítá upravit svůj román Cikáni, který pojednává mj. o vraždě a část děje se odehrává na popravišti, a tak jej cenzura C.K. Rakouska odmítá vydat. Mácha neuznává jakékoliv kompromisy a proto také odmítá hrát v divadle J.K.Tyla, protože inscenace tam uváděné považuje za průměrné a až příliš lidové. Současně dokončuje svou básnickou skladbu Máj. Aby mohl báseň vydat, je nuce rozprodat svoji knihovnu, a vydat Máj vlastním nákladem. Nikdo z nakladatelů totiž pro jeho názory nechce knihu vydat. Všechny výtisky jsou okamžitě rozebrány a tak Mácha slaví svůj triumf. Nadšená je zejména studentská mládež, i když oficiální kritika báseň odmítá. Problémy se mu kupí i v soukromém životě. Jeho snoubenka Lori Šomková, na kterou spisovatel hodně žárlí, s ním čeká nemanželské dítě. Z toho důvodu je Mácha nucen přijmout stálé místo v advokátní kanceláři v Litoměřicích. Podniká dlouhé výlety do okolí města a netuší, že mu zbývá jen několik měsíců života.

Kateřina a její děti

Drsný a syrový příběh o nelehkém životě vesnické ženy a o smutných osudech jejích tří dcer...

Ztracený v Africe

Simon, 11letý adoptovaný černošský chlapec z afrického sirotčince a milovník fotbalu, cestuje se svou dánskou matkou do své rodné země, do Keni. Chvíli po přistání letadla však Simon ztratí svůj milovaný fotbalový míč. Když se ho pokouší najít, ztratí se v největším městském slumu. Když však Simonova matka Susanne vystoupí v médiích a slibí za nalezení svého syna odměnu, ze Simona se stává lovná zvěř. Podaří se Simonovi najít zoufalou matku a pomoci svému kamarádovi ze slumu ke štěstí, o kterém ani nevěděl, že existuje? Na MFF Sarajevo film získal zvláštní cenu poroty za nejlepší film pro mladistvé a Cenu Robert na Dánské filmové akademii.

Kohout plaší smrt

Skupina diverzantů pátrá po skladišti zbraní, které ukryla nacistická armáda. Beskydy v létě roku 1950: Agent StB Borek pronikne do skupiny diverzantů, ukrytých v beskydských horách. Ti připravují teroristické akce, namířené proti probíhající kolektivizaci na vesnici. Skupinu vede Ervín Kopal a Metud Hanák. Borek má s nimi navázat spojení, zajistit diverzanty a objevit skladiště zbraní. Po mnoha dramatických událostech je úkol splněn, avšak za cenu nejvyšší...

Kolonie Lanfieri

Ve spolupráci se Sovětský svazem vznikla romantická, dobrodružná podívaná o muži, který marně hledal klid a samotu na málo obydleném, nehostinném ostrově... Film, inspirovaný předlohou Alexandra Grina, byl natáčen na Kavkaze a na Krymu v roce 1968, po vpádu ruských vojsk do Československa se práce zastavily a když se tvůrci k projektu znovu vrátili, dokončovali jej ve značně napjaté atmosféře. Výsledný tvar to přirozeně poznamenalo. Premiérové distribuční nasazení v září 1969 proběhlo za mnohem menšího ohlasu, než se původně očekávalo.

Konečná stanice

Děj se odehrává v domově důchodců a vytváří mozaiku životních osudů starých lidí, kteří se snaží nalézt vztah k sobě i k životu v těchto specifických podmínkách. Každý z jeho obyvatel má svůj osobitý přístup k životu a jeho základním hodnotám. Největší zajímavosti titulu, který je poznamenán viditelně chladným realizačním přístupem, jsou hodnotné výkony herců starší generace. Někteří z nich vystoupil před kamerou po dlouhých letech a bohužel již naposled.

Král kolonád

Drama o rozvráceném svědomí začíná v poválečných dnech, kdy bývalý primárius zemře na venkovském hřbitově. Děj se pak vrací do roku 1938 a sleduje vztah fešáckého houslisty a židovské dívky Rózy. Zamilovaný pár uzavře sňatek, v zemi však sílí antisemitský teror. Manželé se odstěhují do Luhačovic, kde si bezradný muž najde milenku. Houstnoucí strach a jeden z nacistických pohlavárů jej přimějí, aby se od své ženy i dcerky separoval. Slabošský kapelník trpí pocity viny, začne pít a skončí jako zpustlý bezdomovec...

Králíci ve vysoké trávě

Desetiletý Martin chodí ve škole na náboženství a v kostele pokaždé ministruje. Takové je přání jeho matky Anči, bigotní věřící. Martin se však na každém kroku setkává s pokrytectvím, a tak začne pochybovat, že Bůh existuje. Jeho starší bratr Eda beztrestně krade otci peníze, otec zase rozkrádá materiál z družstevní stavby, a dokonce i Martinův nejlepší kamarád Kovajs bez zábran „hřeší“. Farář Hornof se různými způsoby snaží udržet si vliv na své ovečky, ale v tom mu kladou překážky lidé s „pokrokovým“ socialistickým smýšlením. Když Martinovi uhynou jeho milovaní angorští králíci, kteří přece nikomu nic zlého neudělali, má chlapec v otázce víry jasno. Rozhodne se vstoupit do pionýrské organizace. Zbývá jen utajit to před matkou…

Královský omyl

Nejvyšší královský podkomoří je obviněn ze zrady a uvězněn. I když se podezření ukáže být neopodstatněné, vězeň se ocitá v ohrožení života, protože královský majestát nesmí připustit omyl. Kdyby se totiž nešťastník přiznal, mohl by být omilostněn, jenže takové řešení pan podkomoří ze zásady odmítá... Historický příběh aspirující na rozměr podobenství se odehrává na úsvitu vlády Jana Lucemburského.

Křehké vztahy

Tadeáš Falk má za sebou pestrou minulost a bouřlivé mládí. Jeho bouřlivácká povaha ho dokonce přivedla na nějakou dobu do vězení. Po zlých zkušenostech se Tadeáš rozhodne usadit se a pracuje jako řidič v masokombinátu. Zamiluje se do svobodné matky Báry, která má dceru Berušku. Jejich rodinný život však není bez komplikací...  

Kvočny a král

Je až neuvěřitelné, jak se na začátku normalizace okamžitě vytratila jakákoli autenticita, které v předchozím desetiletí dosáhli průbojní debutanti. Výchozí situace v lecčems připomíná Lásky jedné plavovlásky. V jednom severočeském textilním městečku také žije mnohem více dívek než chlapců. Avšak problémy mladých lidí se sebeuplatněním, s realizací představ a očekávání jsou tu nahrazeny osvětovým výkladem o žádoucí socialistické morálce, která i klopýtající jedince přivede na správnou cestu...

Druhý svět

Gaspard je šťastný dospívající mladík a život si užívá jak v kruhu svých přátel tak s přítelkyní Marion. Tentokrát si společně užívají léto na jihu Francie, dokud jednoho dne nenajdou ztracený mobil. Majitel je však mrtvý a vedle něj leží téměř v bezvědomí mladá Audrey. Nevinný Gaspard se do tajemné Audrey zamiluje, ale ta ho brzy zláká do nebezpečně návykové videohry "Černá díra", která může ohrozit Gaspardův život nejen ve virtuálním, ale i v reálném světě. Vytvořením svého alter ega ve videohře Gaspard poznává záhadný svět plný neomezených možností a pouští se do pátrání po fascinující mladé ženě Sam, která ve virtuálním světě láká oběti a navádí je, aby v reálném životě spáchali sebevraždu. Je tato Sam virtuálním alter egem Audrey z reálného světa? A je Gaspard Samina příští oběť? Gaspardovi se převrátí život naruby a aby zjistil pravdu, bude se muset do této černé díry ponořit ještě hlouběji.

Zloději

Mládí strávil opuštěný v sirotčinci a nyní se čerstvě dospělý Alex pokouší začít nový, plnohodnotný život. Problém ale je, že si ze svého dětství odnesl mnohem víc, než by si sám přál. Jeho matka byla patologická kleptomanka, a proto ze svého syna, ještě dřív než zasáhly úřady, v jeho sedmi letech vycvičila perfektního kapsáře. A on vlastně dnes neumí pořádně nic jiného - jen krást. Oproti tomu pohledná studentka Sara strávila dospívání v relativně spořádané společnosti a nikdy jí nic nechybělo, ani komfort, ani rodičovská láska. A možná i proto ji nyní tak láká zakázané ovoce v podobě občasných krádeží jen tak pro radost. Setkání obou mladých lidí v supermarketu, kam si oba přišli pro svůj lup, je pak fatální a navěky změní jejich život. Z Alexe se stane učitel a ze Sáry až příliš pozorná žačka. Tento „profesionální“ vztah ale nemůže vydržet dlouho.

Lidé pod horami

Baladické drama z vesnického prostředí se odehrává v podhůrské oblasti, kde sedláci zápolí s tvrdými přírodními podmínkami i tvrdostí ve svém nitru. Nejvíce překážek jim ovšem klade podivínský majitel mlýna, jenž úmyslně přehradí přívod vody. Samotářský muž se totiž nedokáže vyrovnat se zklamáním v lásce. Narůstající napětí bezmála vede k násilným činům. Původní filmový námět zpracoval Josef Toman jako román pod názvem "Vosí hnízdo".

Milovat Lizu

Wilson (Philip Seymour Hoffman) přišel o manželku, která spáchala sebevraždu. Na rozloučenou mu nechala dopis. Wilson však nemá sílu otevřít ho a přečíst. Útěchu nachází ve fetovaní benzínu a modelech letadel. Psychologické drama o člověku, který ztratil kus svého já.

Maturita za školou

Příběh sleduje osudy tří mladíků, kteří se budou brzy muset rozhodnout, co dál s životem. První z nich uveřejní svou první báseň, zatímco sportovní kariéra druhého, reprezentačního stolního tenisty, je narušena reparátem z matematiky. Poslední je tramp zvyklý spíše na samotu, přesto se začne věnovat pionýrskému oddílu...

Neřízené střely

Hlavní postavou filmového příběhu je Tommaso, nejmladší syn kantonské početné a tradiční rodiny z jižní Itálie, která se už od 60. let zabývá výrobou těstovin. Na cestě domů z Říma, kde studuje literaturu a kde žije se svým přítelem Marcem, se Tommaso rozhodne říct rodičům pravdu o své sexuální orientaci. Ale když je konečně připravený před ně předstoupit, jeho starší bratr Antonio mu překazí všechny jeho plány odhalením jeho vlastního tajemství. Snímek Neřízené střely je zábavnou, povznášející a zároveň dojemnou italskou komedií. Ocenění: MFF Tribeca - Nejlepší hraný film

Mrtvý mezi živými

Lidská statečnost může mít různé podoby stejně jako představy o ní. Maloměstské veřejné mínění začne opovrhovat poštovním úředníkem, protože lupičům, kteří neváhali střílet, vydal hotovost. Vznikla zdařilá studie člověka, jemuž se vinou osudné události začnou hroutit dosavadní jistoty.

Můj přítel Fabián

Český barevný film natočený podle povídky Ludvíka Aškenazyho. Vypráví o cikánovi Fabiánovi, který přišel pracovat do Kunčic, a jeho synkovi. Na velké stavbě socialismu změní se od základu jejich život. Oba se naučí číst a psát Fabián se stane schopným svářečem a malý Fabián je přijat do pionýrské organisace. Jejich přerod není však snadný, neobejde se bez mnoha střetnutí, stejně tak jako přerod Fabiánových spolupracovníků, z nichž mnozí v sobě dosud nepřekonali rasistické předsudky. Film ukazuje, jak socialistická společnost dává cikánům plnou rovnoprávnost a je naplněn hlubokou láskou k člověku.

Muž s orlem a slepicí

Příběh fyzického a citového dozrávání mladého muže, který si zatím ještě neví rady se životem, nedokáže normálně komunikovat s kamarády na pracovišti ani se svou rodinou. Mladý frajírek, jenž se ani v životě nedokáže zodpovědně rozhodovat, si s partou zkušených dělníků, kde začal pracovat, dlouho nerozumí. Vadí mu výsměch kvůli ne zcela povedenému tetování, které on vydává za orla, ale okolí je považuje za slepici... Tvůrci ovšem zdůrazňují, že každý musí jednou dozrát a přijmout odpovědnost za své chování. Název filmu je odvozen od hrdinova tetování na prsou, které má představovat Orla, ale podobá se spíše slepici - němý symbol hrdinovy postavy a charakteru.

Návraty

Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě...

Někde je možná hezky

Druhý celovečerní film Milana Cieslara (debutoval v roce 1989 filmem pro mládež Dynamit) je unikátní hned v několika ohledech. Jednak jde o prakticky bezprostřední reflexi normalizačních let očima třicátníka, tedy nejmladší tvůrčí generace, jednak se věnuje pozoruhodnému fenoménu totality, tzv. Lennonově zdi na Malé Straně, která je dnes už minulostí, a jednak představuje po dlouhých letech první česko-americkou koprodukci, byť v daném případě posloužila jen k zaplacení práv na užití několika Lennonových písní a k natočení jedné ze závěrečných sekvencí filmu v New Yorku. Snímek je ze všeho nejvíc subjektivní procházkou po ztrápené duši třicátníka. Ještě jako chlapec byl svědkem srpnových událostí roku 1968, prvních pronásledování ze strany bezpečnosti kvůli poslouchané muzice, v roce 1974 maturoval, v roce 1980 ho stejně jako celý svět šokovala zpráva o zavraždění Johna Lennona… Dnes se potácí mezi vztahem k architektce Jarmile, která navrhuje komunistické pomníky, ačkoliv on sám se aktivně účastní nepovolených demonstrací a podepisuje protistranické dokumenty, a citem k vysokoškolačce Evě, která chce o Beatles psát seminární práci… Do toho řeší i rodinné trable: matka kdysi emigrovala do Spojených států a kontakt s ní je víc než obtížný, babička žije v demoličním pásmu sídliště…

Nevěra

Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera.

Noc smaragdového měsíce

Teprve při matčině pohřbu se sejde trojice znesvářených bratrů, kteří si až při této smutné příležitosti vyjasňují vzájemné postoje a stanoviska. Důležitou položkou je už samotné profesní a sociální zařazení: jeden je váženým vědcem, druhý pracuje jako autobusový řidič a poslední krátkodobě vyvázl z vězení.

Občan Brych

V 50. letech byly oblíbené postavy kolísavých intelektuálů, kteří nakonec prohlédli rejdy záškodníků a přiklonili se k dělnické třídě. Také titulního hrdinu tohoto filmu zaskočí únorový komunistický převrat a nechá se dokonce přesvědčit, aby emigroval. Proklamativní a schematické pojetí závažného tématu nevyvážil ani Karel Höger v hlavní roli, ani obrazově sugestivní zpodobnění drsných krajinných scenerií.

Oldřich a Božena

Film vyvrací známou idylickou pověst o seznámení Oldřicha a Boženy. Naopak zdůrazňuje krvavé události z přelomu 10. a 11. století, tvrdý a surový boj, úklady a vraždy uvnitř vládnoucího přemyslovského rodu, reprezentovaného slabošským knížetem Jaromírem a jeho výbojným bratrem Oldřichem, i úklady německého císaře, který měl eminentní zájem na tom, aby se Čechové nesjednotili. Ty se však nezdařily. Oldřich se zmocnil vlády, zapudil neplodnou manželku Jutu, neteř německého císaře, a s prostou vesnickou ženou Boženou zplodil syna - pozdějšího knížete Břetislava, zakladatele pevného jádra českého státu.

Paleta lásky

ivotopisný snímek podle románové předlohy Františka Kožíka se soustřeďuje na dvě období života Josefa Mánesa. Zachycuje dobu jeho studií a období, kdy pracoval na výzdobě staroměstského orloje. Ukazuje malíře, hájícího českou koncepci orloje, člověka, který měl blízko k české krajině a českým lidem. Josef Mánes, budoucí velikán české malby, se jako student dostane do konfliktu s ředitelem Akademie výtvarného umění Christianem Rubenem. Vyloučení ze školy ho však netrápí. Věří svým schopnostem a navíc je zamilovaný do služebné Fanynky, která s ním čeká dítě. Když je v Praze rekonstruován Staroměstský orloj, Mánes velmi stojí o práci na jeho malířské výzdobě. Městská rada však práci protekčně nabídne malíři Trenkwaldovi, zeti hraběte Thuna. Mánes se dostane na řadu až poté, co Trenkwald práci odmítne kvůli nízkému honoráři. Přestože malíř pracuje na pražské památce s nadšením, musí se po čase práce vzdát kvůli profesoru Böhmovi, jenž opravuje astronomickou část orloje a má kontrolu i nad veškerými výdaji. Po dalších peripetiích je Mánes prací k smrti vyčerpán. Slavnostního odhalení opraveného orloje se již neúčastní…

Pět z milionu

Film Pět z milionu Zbyňka Brynycha obsahuje pět povídek. Mistr a dvacátý učedník Učedník Vašek pracuje s mistrem Karpíškem na věži mikulášského chrámu. Karpíšek je ze staré školy a jeho výchovné metody se Vaškovi nezamlouvají. Je rozhodnut od Karpíška odejít, tak jako před ním devatenáct jiných učedníků... Každý týden je neděle Důchodce Hanousek je čilý stařík, stále něco podniká a stále má co dělat. Jednoho dne půjčí synovi peníze na nové auto a syn ho pozve na nedělní výlet. Hanousek se těší a odřekne proto obtížně získané zaměstnání průvodce Prahou. Ale... To zavinil Bonifác Mladí manželé Jirouškovi oslavují v den svatého Bonifáce své seznámení. Tento den si vždy zopakují všechno, co před lety prožili... Otrhaná písnička Muzikanti Vilda a Martin týden co týden vyhrávají na svatbách. Jednoho dne jim místo výslužky zahraje mladý novomanžel klavírní skladbu... Pavučina Poslední dny před nástupem do prvního zaměstnání tráví mladičká Kateřina v rekreační osadě. Nemá už zájem o dětské hry svých přítelkyň. Toulá se po okolí a potká jen o málo staršího kamaráda Karla...

Piloti

Dále na východ od Tmavomodrého nebe v němž bojovali Nebeští jezdci se odehrává příběh bojové letky československých pilotů, do které jako nováček přichází podporučík Jandák. Ten pak v kolektivu bojových letců prožívá jak svou první lásku, tak i boj vysoko nad oblaky. Bojoví piloti na východní frontě tak prožívají podobné příběhy jako jejich západní kolegové, mají stejné cíle a plány a stejně mizivé vyhlídky na přežití při každodenních soubojích na život a na smrt. Není divu, bojovali totiž v době, kdy měli společného nepřítele, jehož charakterizoval letoun Meserschmitt.

Podivná přátelství herce Jesenia

Příběh z divadelního prostředí, v němž dva přátelé - herci, zcela lidsky i umělecky odlišné typy, procházejí mravní krizí uprostřed časů první světové války. Nepříliš záživný přepis románu Ivana Olbrachta přibližuje vůni herectví v dobách před sto lety. Vypráví o setkání význačného pražského herce s osobitým členem kočovné herecké společnosti, s nímž se seznámí při svém ozdravném pobytu na venkově. Zkušený profesionál se pokusí samorostlý talent svého kolegy usměrnit, avšak jeho snahy narazí na nebývalou spleť potíží.

Poklad hraběte Chamaré

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon.

Pomerančový kluk

I delikventní mládenec najde své místo v životě i v práci, když mu v tom pomohou zkušení dělníci dobrým slovem i příkladem... Osmnáctiletý Petr Bystřický se po tříletém pobytu ve výchovném ústavu pro mládež vrací do normálního života. Najde si nejen dobré místo, chápající spolupracovníky ale i milé děvče. Pouze vztah k jeho lehkomyslné matce, které kdysi ublížil je neustále problémový. Výrazně nabádavý film je naivní ve svém výchovném zanícení, stěží jej mohl brát někdo vážně už v době vzniku. Zobrazení mladých lidí a jejich převýchovy, na jejímž konci se skví přijetí komunistických ideálů, však splňuje politické požadavky doby vzniku.

Poslední motýl

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci, se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.

Práče

Československá jednotka v součinosti s Rudou armádou, stojí před Duklou. Sovětská armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim a malý chlapec František Bureš, který tam byl nalezen, je poslán k československé jednotce. Františka umístili hluboko do týlu mezi vojáky, kteří pracovali v polní prádelně. Byli to především tatící pokročilého věku a ti se Františka ujali se starostlivostí zcela otcovskou. A tak malý chlapec pomaličku zapomínal na koncentrační tábor a pozvolna se z něj stával bezstarostný desetiletý chlapec. Jenže náš malý František začal tropit všelijaké nezbednosti, kterými sice trápil své "tatínky", ale ti ze soucitu mu všechno odpustili.

Pražský flamendr

Příběh zpracovává osudy lehkomyslného malíře, jenž tak dlouho žije rozmařile, neváží si upřímné lásky a přehlíží otcovy výstrahy, až jej naštvaný otec vydědí... Tato hra Josefa Kajetána Tyla byla již v českém filmu zpracován roku 1926 režisérem Přemyslem Pražským pod stejným názvem.

Přežil jsem svou smrt

Vyprávění vězně z tábora smrti. Boxer Tonda Majer, který se dostal do koncentráku pro rvačku s gestapákem, vzpomíná na vražednou práci v lomech, na kruté týrání nacistů a na vězeňskou solidaritu, která mu pomohla přežít. Sugestivní dílo významného tvůrce.

Příběh 88

Film s prostým názvem Příběh ‘88 je celovečerním debutem režisérky Zuzany Hojdové-Zemanové, která si k němu ve spolupráci s Olgou Hanzlíkovou napsala i scénář. Pod povrchem zdánlivě banální historky se skrývá zajímavá studie mladé ženy, prožívající citové a mravní dilema. Třicetiletá módní návrhářka Anna se sblíží s mladším mužem, spolupracovníkem svého manžela, scénografa Honzy. Její romantické vzplanutí je však krátké a navíc provázené pocitem provinění a protože nezůstane bez následků, je Anna postavena před zásadní životní rozhodnutí. Působivou emotivnost filmu umocňuje kultivovaná kamera režisérčina tehdejšího manžela Petra Hojdy, která využívá atraktivní prostředí výtvarníků i nezvyklou malebnost moderní Prahy. Významný podíl na vyznění komorního vyprávění má představitelka hlavní role, filmová herečka a výtvarnice Jana Krausová. Honzu hraje její tehdejší muž Jan Kraus.

Pytláci

Emigrantům se v cizině málokdy daří dobře, a proto se často vracívají do vlasti. Aspoň to tvrdí film Pytláci. Jenže dlouhé roky odloučení i odlišné zkušenosti zaviňují odcizení, navrátilci si přestávají rozumět i se svými nejbližšími. Přesně po postihne hlavního hrdinu, jenž nedokáže porozumět změnám, kterými prošla česká vesnice. Ani se synem, ani s manželkou nenalezne společnou řeč. Režisér Hynek Bočan vsadil na expresivní zobrazení přiběhu.

Rozina sebranec

Příběh se odehrává v Praze na začátku 17. století. Rozina se dozví od své matky, že je ve skutečnosti nalezencem. Citově strádající dívka se upne ke své první lásce – italskému skláři Nikolovi. Ten ji opustí, ačkoli jí přísahal věrnost. Rozina se proto provdá bez lásky za starého a bohatého zednického cechmistra Karfa, který jí slíbil, že jí po svatbě koupí majestát o manželském původu. Lakomý Karfa však úmluvu nedodrží. Rozina se opět setká s Nikolou a stane se jeho milenkou. Za to je vyhnána z domu a dramatické okamžiky na sebe nenechávají dlouho čekat.

Sedm zabitých

Mladičká pohledná zdravotní sestra Jenka prožívá sedm dní, nebo spíše večerů a nocí, svého života. Jenka přitahuje pozornost mužů a také se s nimi ráda baví, přesto má hranici přes níž její flirty nepřestoupí, a zůstává věrná svému Filipovi, který je na vojně. V neděli dívka čeká, že přijede na krátkou dovolenou. Místo něho dorazí kamarád Míla a omlouvá Filipa, který musel zůstat v kasárnách. S Mílou stráví Jenka kamarádskou a počestnou noc. V pondělí má dívka rande s přitažlivým lékařem, ale místo sebe mu posadí do auta opilého zoufalce. V úterý se vrací v noci sama domů a dotěrného elegána z ulice dovede až domů do ložnice, kde ho představí rozespalým rodičům. Ve středu navštíví s lékařem Konopiště a ve čtvrtek uteče z jeho chaty, když se během příjemného večera schyluje k důvěrnostem. V pátek objeví Jenka v nemocnici lékařovu bývalou milenku, která se pokusila o sebevraždu. V sobotu jede dívka stopem za Filipem. Zdá se, že její milý má službu ve městě, ale po dlouhém hledání jí Míla prozradí, že je pro nějaký přestupek "v base". Filipovi kamarádi Jence umožní kratičký rozhovor přes okno. Jenka se vrací do Prahy. Na silnici jí zastaví auto s dvěma muži. Jsou veselí a opilí. Dívku, která odmítne jejich "milostné" návrhy, odvezou do lesa, kde ji zbijí a ujedou… .

Siréna

Zpracování dvou kapitol stejnojmenného románu Marie Majerové. Překvapivě životné a přesvědčivé vyprávění o životě dělnické rodiny během hornické stávky ještě úplně nezvučí primitivní ideologickou rétorikou, nezměrná bída i hrdé odhodlání stále fascinuje stejně jako postižení životního styku jak továrnického prostředí, tak proletářů. Nouze v roce 1889 měla totiž podobu hladu.

Skalní plemeno

"Skalní plemeno". Kamenité Posázaví bylo uznávaným těžištěm námětů románů Jana Morávka. Autor nejednou a s blizkou znalostí vylíčil lidí ze sázavského poříčí s jejich zděděnou skoro mystickou náklonností k žule, k níž byli osudově spojeni. Poměr těchto lidí ke skále a k práci na kameni byl přátelský a důvěrný. Pro tento film, který hledal námět, vyjadřující novodobé hodnocení práce, byla tu příležitost velmi vhodná a scénárista Karel Steklý jí využil venkoncem obratně. Ladislavu Bromovi pak posloužilo "Skalní plemeno" k úspěšnému návratu k režisérské práci.

Skandál v Gri-Gri baru

Z první světové války se domů vrací dva mladí muži, Ríša Racek a Jan Zámostný. Oba jsou si vědomi, že je čeká těžká budoucnost, když zprvu nemohou sehnat žádnou práci. Jan zanedlouho začne pracovat jako elektrikář a Ríša najde práci v sociálně demokratické tiskárně. Tím se dostává k šanci zblízka přihlížet, jak vedení sociální demokracie klame své členy, a jak vstupuje do služeb vládnoucích vrstev. A mladý začínající novinář je postaven před rozhodnutí, zda vše oznámit formou článku svým čtenářům, anebo se má také přizpůsobit korupčnímu prostředí. Režisér Karel Steklý se při realizaci náročného tématu spokojil s jednoduchým plakátovitým přístupem, což vyhovovalo tehdejším normalizačním požadavkům na politický akcent.

Škola otců

Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci.

Sólo pro starou dámu

Jiřina Šejbalová ztvárnila ctihodnou dámu, která po mnoha desetiletích strávených v Německu přijede do Prahy, aby se tam setkala se svými příbuznými i známými. Dovídá se nelichotivé informace o chování svého muže za německé okupace, postihnou ji zdravotní potíže, ale ani dcera nemá zájem matce pomáhat... Ve filmu měla zazářit právě Šejbalová, avšak vinou schematického, neživotného příběhu i dramaticky ploché realizace zůstává její výkon matný.

Souhvězdí panny

Posádka vojenského letiště nesmí opustit prostor, protože byl vyhlášen pohotovostní stupeň číslo dvě. Byly zrušeny všechny vycházky a vojín Standa Urban se marně těší na setkání se svou dívkou, která za ním přijela na návštěvu. Kamarádi z ošetřovny mají pochopení a celou akci konspirativně zorganizují... Ve své době odvážné milostné scény proslavily studentku DAMU J. Obermaierovou jako jednu z nejerotičtějších hereček poloviny 6O. let. Později se věnovala i značně odlišným aktivitám.

Spanilá jízda

Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato Ondřej touží především po pomstě. Lidé, kterých se ptá, tvrdí, že Eschweilera neznají. Ondřej ho najde až při tažení na Norimberk…

Štěňata

Absolventky střední zdravotní školy hledají způsob, jak se vyhnout mimopražské pracovní umístěnce. Jedna předvádí demonstrativní pokus o sebevraždu, druhá se bez přemýšlení provdá za Prařáka. Novomanželé nemají, kde by přečkali nečekanou svatební noc. Ženich propašuje svoji ženu do bytu nic netušících rodičů... Více než běžný příběh o mládeži, i když vše končí optimisticky a příkladně.

Střepy pro Evu

Dokumentaristicky pojednaný příběh vypráví o jednom začínajícím dokumentaristovi, který chystá film o dějinách sklářství. Poctivě si shání informace, pozvolna se sbližuje s neznámým a ne vždy přístupným prostředím, s lidmi, jejich jednání často nerozumí, protože mu unikají motivace... Střepy pro Evu jistě nejsou dílem obratně vykrouženým, avšak určitě zaujmou smyslem pro aspoň dílčí zachycení všední reality.

Stříbrný vítr

Písek, 90. léta minulého století: mezi septimány místního gymnázia je i Jan Ratkin. Citlivý chlapec se bouří proti omezeníma zákazům, kterými ho spoutává škola a nepřiměřeně tvrdá rodinná výchova. Touží po svobodě a chtěl by poznat skutečnou lásku. Nerozvážně podléhá starším spolužákům a hrozí mu vyloučení z gymnázia...

Svatba bez prstýnku

Píše se rok 1944 a stále trvá druhá světová válka. Mladý dělník Vojta bydlí se svou matkou v suterénu vily, náležející bohaté paní stavitelové. S ní tam žije její dcera Alena, kterou Vojta už zná odmalička. Dalším obyvatelem vily je švagr paní stavitelové. Je to bývalý důstojník – plukovník v československé armádě. Vojta s Alenou spolu vyrůstali, ale časem se mezi ně dostaly společenské rozdíly. Vojta pracuje tvrdě ve slévárně a Alena se spíše baví na večírcích snobské mládeže. Aleně se však přiblížil konec studií a hrozí ji odjezd na pracovní nasazení do Říše. Alenina maminka proto požádá Vojtu, aby se s Alenou naoko oženil. Tuto fingovanou svatbu, až bude vhodný okamžik by zrušili. Vdané ženy totiž nemusí být nasazovány na práci do Velkoněmecké říše...

Svatej z Krejcárku

Žižkovská periferie se vždy vyznačovala svéráznými jedinci, ale i mezi nimi vyčnívala postavička naivního dobráka, jenž důvěřivě poslouchal své okolí, trpělivě snášel jeho ústrky. Sžil se s povětrnou ženštinou, namísto ševcoviny přijal práci závozníka. Avšak i jeho laskavost má své meze. Ve své době se jednalo o ambiciózní film, který však nenaplnil všechna očekávání.

Svítalo celou noc

Český film Svítalo celou noc byl natočen k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a je věnován všem těm, kteří bojovali a položili život v Praze, v Květnovém povstání roku 1945. Za historickými událostmi vidí tvůrci především jejich prosté, nenápadné účastníky. Defiluje tak před námi celá řada výstižných portrétů, ať už je to např. na straně bojujících Čechů ústřední hrdina dr. Soukup a zdravotní sestra Daniela, nebo kapitán a prostý vojín v jednotce Rudé armády blížící se na pomoc bojující Praze, či starý, válkou vyčerpaný německý major, uvědomující si nesmyslnost války až teprve při pohledu na fanatického, cynického poručíka, pro nějž nacistická ideologie představuje smysl života.

Synové hor

O velikonocích roku 1912 zvítězil v mezinárodním lyžařském závodě v Krkonoších český závodník Hanč. O rok později na stejných místech tragicky zahynul, když se pokusil o záchranu kamaráda.

Tajemství krve

Příběh vědce, který se nedožil uznání svého převratného objevu. MUDr. Jan Janský působil v prvních desetiletích našeho století v oboru psychiatrie. Při zkoumání vlivu duševních chorob na srážlivost krve zjistil opakující se zákonitosti, které umožnily rozlišení lidské krve do čtyř skupin, což znamenalo možnost širokého využití krevní transfúze při léčebných a operativních zásazích. Pečlivě realizovaný životopisný film.

Takže ahoj

Tak dlouho si říkala o pár facek, až jednu dostala... Třiadvacetiletá studentka Veronika si s ničím nedělá starosti, a nejméně se svými příležitostnými milenci. Známosti navazuje stejně snadno, jako se s nimi navždy loučí. „Takže ahoj“ je stereotypní způsob, jakým své známosti ukončuje. Cítí však, že to není to pravé, zvlášť ve společnosti šťastně vdané kamarádky Kateřiny. Ta se jí marně snaží pomoct dobře míněnými radami. Jednou se Veronika právě u Kateřiny seznámí s talentovaným fotografem Janem Kubíčkem. Po několika setkáních se do něj zamiluje. Janovi jejich vztah přinejmenším vyhovuje. Jenže veronika netuší, do jaké pasti se kvůli své nečekané citové oddanosti dostane… Psychologický snímek o citovém prozření jedné mladé ženy natočil jako svůj režijní debut Vít Olmer, v té době známý herec a dokumentarista. Vzápětí se musel na deset let odmlčet (k hrané tvorbě se vrátil až snímkem Sonáta pro zrzku). Ve vedlejší rol Kateřinina přítele Ládíka se objevil budoucí pražský rabín Karol Sidon.

Tanečnice

Mladá a krásná Clo odchází přes odpor své důstojné pražské rodiny k divadlu. Záhy získá místo sólové tanečnice v Drážďanech. Je velmi šťastná i v soukromém životě, neboť miluje baletního mistra Sašu a ten její lásku opětuje. Po velkém úspěchu dostává Clo nabídku do Bruselu. Saša nesnese myšlenku na rozchod a zastřelí se.

Těch několik dní

Jeden z trezorových filmů vznikl v mezinárodní koprodukci (s Francouzi) a jako jeden z mála akcentoval okupaci Československa v roce 1968. Vypráví dosti zmateně a neuspořádaně o francouzské studentce sociologie, která se při svém pobytu v Praze seznámí s mladým přitažlivým profesorem. Rozmluvy vedou nejprve banálně tlachavé, později se věnují vstupu "spřátelených" vojsk, zazní i televizní zpravodajství, avšak vesměs převládá rozpačitost... Film byl několikrát přepracováván, aniž by mu to pomohlo jak umělecky, tak ve včasném nasazení do kin.

Teď zas my

Továrník Hložek je v neustálém sporu se synem Jiřím. Jiří chce modernizovat továrnu, otec se bojí, že nové stroje připravi dělníky o práci. Zprávy o modernizaci továrny rozdělí zaměstnance na dva nepřátelské tábory. Aby zamezil nepokojům, nabídne Hložek synovým za jeho odchod peníze z dědictví po matce. K největším odpůrcům Jiřího patří dva starši zaměstnance podniku - korespondent Málek a účetní Mazara. Ve snaze mladého muže kompromitovat, vsunou mu tajně do kapsy peníze, určené na mzdy. Jiří se domnívá, že peníze jsou od otce, a ponechá si je. S penězi v ruce ho zahlédne mladá vychovatelka továrníkovy dcerky Amálka, která ho tajně miluje. Když na Jiřího padne podezření z krádeže, vezme Amálka vinu na sebe. Tehdy se v Málkovi a Mazarovi pohne svědomí. Účetní dokonce na Amálčinu záchranu obětuje vlastní úspory. U soudu je pak prokázána nevina Amálky i Jiřího. Po letech řídí Jiří zmodernizovanou továrnu se svou Amálkou.

Za štěstím

Stig (Stig Olin) a Martha (Maj-Britt Nilsson), dva houslisté, hrají v jednom hudebním orchestru. Zamilovaný pár se vezme a vše se zdá být bezproblémové, až idylické. Po sedmi letech však jejich vztah nabourá Stigovo milostné nemanželské dobrodružství. Postupně se od sebe vzdalují a zjišťují, že spolu už nedokážou žít. Později se Stig dozvídá, že Martha přišla o život během tragického požáru, což v něm probudí vzpomínky na jejich někdejší společný život, když byli ještě šťastní a naivní. Spojením vizuálně propracovaných filmových obrazů s působivými skladbami Beethovenova Bergman vytváří podmanivé vyprávění o neschopnosti muže - umělce přemoci na cestě za osobním štěstím a pracovním úspěchem své vnitřní démony.

Transport z ráje

Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukazují, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta…

Třináctá komnata

Podle románu Vladimíra Neffa matočil Otakar Vávra vhled do dětské mentality a zjitřené představivosti. Dvě děti, fascinovány tajemným vzhledem starobylé vily ukryté v členité zahradě. Chtějí odhalit, co se skrývá za jejími zdmi, kdo tam bydlí, co zamýšlí - a netuší, že se vydávají na nebezpečnou výpravu, že zahrávat si s osudovými znameními může být zhoubné. Režisér, jenž celý příběh posunul do přítomnosti, kombinuje černobílý a barevný materiál, snaží se ozvláštňovat vypravěčské postupy. Mírně již pozapomenutý film vznikl v období mezi dvěma režisérovými vrcholy - mezi Romancí pro křídlovku a Kladivem na čarodějnice.

Tvář za sklem

Odcizení mezi nejbližšími příbuznými bývá vždy závažnou poruchou rodinného souzení. Otec a syn se nejenže nestýkají, ale dokonce ani jeden druhého nepozná, když se náhodně setkají. Není se čemu divit, když mravně vychýlený otec po dlouhou dobu pobýval ve vězení a jeho syna po smrti matky vychovával někdejší rodinný přítel... Avšak normalizační požadavky si vynutily konvenčně zpracovaný přepis románu z moravského venkova a optimistický, téměř budovatelský výhled do budoucnosti.

Vánoce s Alžbětou

Alzbětu Tomajdesovou (21) propustili na podmínku z nápravného zařízení. Ihned nastoupila do zaměstnání jako závoznice. Padesátiletý řidič, s nímř rozváží potravinářské zboží po venkovských prodejnách, dlouho hledá k uzavřené dívce osobnější vztah... . Snímek vznikl jako náhrada za odložený společensky ožehavější projekt

Velká přehrada

Hlavním hrdinou byl inženýr Petr Pavelec (Vítězslav Vejražka), který provádí stavbu přehrady pro podnikatele Berku (Karel Hradilák) a zamiluje se do jeho dcery Ireny (Adina Mandlová). Stavba se však z úsporných důvodů provádí nedbale a po tragédii na stavbě Pavelec utíká na venkov, kde se seznámí s učitelkou Marinou (Nataša Gollová). Ta jej nakonec přinutí, aby se přiznal k odpovědnosti a vrátil se na stavbu přehrady. Tento zajímavý námět zrežíroval Jan Alfréd Holman a film se natáčel převážně v exteriérech. V těžkých dobách protektorátu však toto společenské drama příliš nezaujalo diváky, o to více byla filmem potěšena odborná kritika. Film měl premiéru 16. října 1942.

Velké trápení

Příběh filmu se odehrává v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky Jany, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Jana ale hledá citové jistoty, a tak od otce uteče k matce a mladší sestře, kde se zdá, že by rodina mohla být zase spolu. Film se naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku.

Vlčí jáma

Osiřelá dívka Jana najde útočiště u bezdětné rodiny zvěrolékaře a starosty malého městečka Roberta Rýdla. Ačkoli je za nový domov vděčná, zanedlouho začne cítit podivné napětí, které v domě panuje. Manželka pana Rýdla dusí svého muže majetnickou láskou. Harmonii jejich vztahu nepřidává ani fakt, že je mezi nimi velký věkový rozdíl. Robert se zamiluje do Jany, která jeho lásku opětuje. Je však příliš zbabělý na to, aby svým citům čelil, a raději odjede na služební cestu. Jana zůstává v domě sama s jeho manželkou a zatrpklými služkami. Najde Robert odvahu svou ženu opustit?

Zabitá neděle

Hraný debut vynikající české dokumentaristky čekal na své uvedení dvacet let. Komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle natočila Vihanová s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti a banality okamžiků neužitečného, promarněného života. Nadporučík Amošt cítí svoji prázdnotu a podvědomě utíká do vzpomínek a představ, které s nimi souvisí... Ubitý jednotvárností a neschopný vystoupit z nesmyslnosti mechanicky naplňované existence v zakletém, odcizeném světě zastaveného času (sugerovaném fascinujícím obrazem letním sluncem spáleného a zchátralého města jako kulisy nudy a letargie, zahnojené svobodárny, páchnoucího sklepa plného krysích terčů, uzavřeného prostoru Okružní ulice), zosobňuje vnitřní situaci člověka konce 60. let. Podstatným stylotvorným prvkem je střih, udělující filmu osobitý „hudební rytmus, kompenzující jeho méně výraznou dramatickou výstavbu. Ve scéně s pistolí je mistrovsky popsán mechanismus odcizení.

Záchvěv strachu

Záchvěv strachu se odehrává v temném období po potlačení revolučního vzedmutí v roce 1848. Vypráví o jednom z čerstvě propuštěných vůdců někdejšího povstání, od něhož se bývalí přátelé distancují, a on sám se ocitá v centru pozornosti tajné policie. Jeho jméno má být totiž zdiskreditováno zfalšovanými důkazy o údajném udavačství. Původní námět režiséra J.S. se inspiroval životními osudy několika historických osobností (Karel Sabina, Josef Václav Frič, Emanuel Arnolds).

Zatoulané dělo

Mezi mladým poručíkem a tanečnicí z vojenského uměleckého souboru vzniká vážnější citové pouto.... Osamělá vojenská jednotka vezoucí dělo, je při přesunu z výcvikového prostoru zastavena hajným, který je v krajní nouzi, neboť jeho synek je těžce nemocný a potřebuje akutní lákařskou pomoc. Poručík chvíli váhá zda pomoci, nebo jet dál...

Zborov

Ve Škodových závodech, kde se v roce 1914 horečně zbrojí, pracuje dílovedoucí Kalina, otec mladíků Pavla a Jana. Pavel je přívržencem monarchie, Jan naopak hájí myšlenku naší národní samostatnosti. Těsně před mobilizací uteče Jan do Ruska, kde se přidá ke skupině dobrovolníků-legionářů "Česká družina", bojujících proti rakousko-uherské monarchii. Pavel narukuje do rakouské armády. Bratři se znovu setkávají až v červenci 1917 v bitvě u ukrajinského Zborova, která znamenala úspěšný průlom rakousko-uherské fronty.

Zde jsou lvi

Nerudný a zatrpklý důlní inženýr Štěrba (K. Höger) se důrazně postaví proti návrhu kolegy ing. Vochoče (S. Matyáš) otevřít znova těžbu ve starém dole. Vochočův plán je precizně připravený a mohl by vyřešit řadu problémů. Štěrba však nemíní nikomu nic vysvětlovat, s nikým se nechce bavit, jeho jediným útočištěm je hospoda a jediným přítelem sklenka alkoholu. Odbývá kolegyni Vilmu (D. Medřická), která jediná má pro něj pochopení, rezignoval i na vztah s manželkou (J. Smejkalová). Nikdo netuší, že má velmi pádné důvody, aby Vochočovi a ostatním v jejich záslužné iniciativě bránil…

Zelená léta

Povídkový snímek líčí ve čtyřech krátkých, nápaditých, námětově stereotypních příbězích osudy vojáků. Často prozrazují silný výchovný akcent: jednou vypráví, jak přátelské pouto vznikne mezi mazákem a nováčkem, kteří společně cestují pro opravený tank, jindy se sblíží vojáci a studenti na společné bramborové brigádě. Nechybí ani melodramatická linka, která upozorňuje na osobní oběti, které život v zeleném vyžaduje, třeba když se důstojníkovi rozpadne manželství poté, co je přeložen do vzdálené posádky.

Žižkovská romance

Fasádník Mirek Helebrandt a řidička poštovního vozu Helena Dobiášová se seznámili při malé automobilové nehodě. Mirek se o Helenu velmi zajímá, ta se však chová zdrženlivě. Tají před ním, že je svobodnou matkou a že má malého synka, o kterého se jí občas stará strýc. Do Mirka se zamilovala i mladičká servírka Jana. Helena je pozvána na oběd k Mirkovým rodičům. Mirek jí před tím poprvé navštíví v jejím bytě. Když mu Helena vysvětlí, že malý chlapec na fotografii je její syn, Mirek je tím zaskočen a odmítne její vysvětlení, že byla příliš mladá. Večer se Mirek na taneční zábavě opije. Poté, co hosté odejdou, dá mu Jana otevřeně najevo své city. V tu chvíli si mladý muž uvědomí, že Helena byla před několika lety stejně zamilovaná a nerozumná jako je teď Jana. Vrací se k Heleně, která dokonce uvažovala o tom, že nechá synka u strýce napořád. Petřík se vrací domů. Když uvidí v bytě cizího muže, otočí se a utíká pryč. Helena za ním vyběhne na ulici a Mirek se k ní přidá.

Zkouškové období

Film ze studentského života Zkouškové období, který natočil režisér Zdeněk Troška, podle scénáře Pavla Škapíka, se rodil několik let. Dlouho totiž narážel na nejrůznějši předsudky zejména proto, že se jako první český hraný film dotýkal (byť taktně a delikátně) problému homosexuality, která podobně jako narkomanie byla v naší kinematografii léta tabu. Teprve v polovině roku 1989 se podařilo prosadit jej do výroby. Na začátku natáčení však došlo k listopadovým událostem a tvůrci se rozhodli vtělit je do díla. To se přirozené neobešlo bez dějového a významového posunu. Není sporu o tom, že studentská aktivita po 17. Iístopadu byla důležitým "zkouškovým obdobím", ovšem v jiném smyslu, než je pojímal původní scénář. Na místo zkoušek ze školních vědomostí totiž nastoupila velká zkouška z politických postojů mladých. Zkouškové obdobi je jedním z prvnich filmů, který se pokouší zachytit atmosféru konce roku 1989.

Ztracenci

Tři tereziánští vojáci – kyrysník, pěšák a husar – se náhodně setkají v lesích za prusko-rakouské války. Válka na každém z nich zanechala hluboké stopy. Kyrysník je dezertér na útěku, zatímco pěšák se chce jen podívat na pár dnů domů za svou milou Baruškou, kterou sedm let neviděl. Husar odmalička zná jen vojenské prostředí a pronásleduje ho vzpomínka na dítě, které v opilosti vlastníma rukama zabil. Vojáci naleznou dočasný úkryt v chalupě sedláka Jíry. Ukáže se, že Jíra si před třemi lety vzal za ženu právě pěšákovu Barušku. Když se všechno vysvětlí, musejí tři „ztracenci“ vzít opět do rukou zbraně, kterých se již nechtěli dotknout. To když stavení začne rabovat horda nepřátel…

Zvířata ve městě

Už na sklonku minulého režimu vznikly snímky, které se zamýšlely nad tím, v jakém světě žijeme, jak my sami žijeme, zda oněmi titulovými zvířaty ve městě nejsou ve skutečnosti lidé samotní. Srovnání zvířat zavřených v klecích zoologické zahrady a lidí spoutaných stísněným přebýváním ve městě dodnes neztratilo působivost. Milostné okouzlení, míjení i sbližování obou hrdinů, mladého ochránce přírody a paleontoložky, se odehrává na pozadí nenápadně postižených dobových reálií. Debutující tvůrci, scenárista Jaroslav Vanča a režisér Václav Křístek, se pokusili vyprávěný příběh ne zcela obratně ozvláštnit postavou tajemného muže, z něhož se vyklube pisatel právě vyprávěných událostí.
prosinec 2017
PÚSČPSN
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
leden 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31